|
Je integrovaným řídícím procesem pro minimalizaci energetických potřeb v hospodárném, spolehlivém, bezpečném a environmentálně ohleduplném produktivním systému a v širším měřítku je standardní součástí FM technických služeb určených pro budovy, výrobní technologie či infrastrukturní systémy energetické povahy samosprávných celků, když také např.
vytvořil z energetického managementu samostatnou facility oblast služeb, která zejména integrací s ostatními systémy či ustálenými metodikami (viz Provozní diagnostika budov, Programy na snižování energetické náročnosti budov, TPM – produktivní údržba, metody průmyslového inženýrství, atd.) získává nemalý optimalizační potenciál.
Legislativa
Základní rámec je aktuálně vymezen ČSN EN ISO 50001 Systémy managementu hospodaření s energií – Požadavky s návodem k použití s přiměřenou koexistencí např. se zákony č. 406/2000 Sb. o hospodaření s energií, č. 458/2000 Sb. energetický zákon, č. 180/2005 Sb. o podpoře obnovitelných zdrojů a č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší v aktuálním znění.
Cíle a přínosy
Strategickým cílem je proces snižování energetické náročnosti a projevující se zejména v polohách
- optimalizace absolutní spotřeby energií (např. snižování energetické náročnosti budov efektivní eliminací jejich tepelnětechnických defektů, technickou i organizační optimalizací provozní náročnosti produkce, atd.);
- optimalizace energetických zdrojů (řízení dodávek paliv a energetických médií, využití obnovitelných zdrojů, atd.) v duchu maximálního efektu energetických zdrojů pro daný systém;
- zvyšování energetické účinnosti (tj. poměru očekávaného a skutečného využití energetické složky v produktu).
Přínosy mají vícekriteriální charakter dle účelu a funkční podstaty subjektu, když nejpodstatnějšími mohou být
- naplnění podstaty ČSN EN ISO 50001, nejlépe v kontextu s ostatními interními systémy řízení daného subjektu;
- absolutní snížení podílu nákladů za energetické vstupy ve vztahu k produktu z daného subjektu;
- zvýšení konkurenceschopnosti a efektu z produktu;
- systémová a transparentní identifikace nákladů na energetické vstupy jako položky pro kalkulace, cenotvorbu a finanční plánování;
- eliminace ztrát a plýtvání
- snížení emisí CO2 i dalších složek ke znečištění ovzduší
- eliminací vad plášťových konstrukcí i prodloužení doby živostnosti majetku, zejména budov;
- zvýšení účinnosti ostatních integrovaných optimalizačních metod, jejichž je energetický management obvyklou součástí (např. Provozní diagnostika budov a Program snižování energetické náročnosti budov, systémy TPM – produktivní údržby a metody průmyslového inženýrství, atd.);
- měřitelný či hodnotitelný efekt;
- operativní přehled o aktuální dimenzi energetických spotřeb použitím pokrokových technologií on-line sběru a přenosu dat;
- atd.
Základní systémové postupy
Jednotlivé činnosti po zavedení systému managementu hospodaření s energií mají variantní charakter odpovídající podstatě a dimenzi subjektu, nicméně obecný cyklus úkonů v případě implementovaného Systému má obvykle tuto zobecnitelnou skladbu:
- monitoring vstupních dat
řízený systém kontinuálního pořizování dat energetických zdrojů a oblastí použití energií v podobě fyzikálních veličin dle nastavených režimů, forem měření a odečtů – viz např. v systému Provozní diagnostika budov včetně jejich systematické koncentrace, doplněné ostatními procesními informacemi informační podstaty – záznamy kontrol procesů i uživatelského personálu, základna „výchozích spotřeb energie“, atd.)
- srovnávací kvantitativní hodnocení
řízený kontinuální proces identifikace výsledků monitoringu v podobě určených parametrů energetické náročnosti (EnPI) a jejich porovnání s úrovní systémově očekávanou či plánovanou k průběžnému analyzování „příležitostí k optimalizaci“;
- energetické plánování
strategické i operativní stanovování nákladů, spotřeb a jejich průběhů v čase, korektivů s energetickou podstatou, úsporných opatření, odstávek, oprav, investiční činnosti, atd. – vše v duchu systémově stanovených energetických cílů subjektu;
- realizace
nápravný akční zásah v rámci systému – faktické technické, organizační i administrativní zásahy v rozsahu plánu i prevence, tj. kontroly, opakovaná měření, aktualizace smluvních vztahů, opravy, investice, atd.).
Pro část tohoto cyklu je mnohdy používán název Monitoring &Targeting.
Rozsah služeb
Komplexní pojetí managementu hospodaření s energií má mimořádný potenciál rozsahu podpůrných služeb doplňkového charakteru s příznačnou povahou
- jednotlivých služeb expertního charakteru
vymezených časovým horizontem týdnů - např. úvodní studie potenciálu změn (příležitostí) k uplatnění systému managementu energií včetně porovnání parametrů - benchmarking, výchozí stavy spotřeby, stanovení ukazatelů energetické náročnosti EnPI, model systému managementu hospodaření s energií dle ČSN EN ISO 50001 (EnMS), formulace energetických cílů, politiky, plánování subjektu, energetické audity a interní audity systému (EnMS), systém monitoring parametrů včetně metod měření vybraných fyzikálních veličin, příprava týmu – školení, účelově zaměřené workshopy, výcvik, atd. Formy služeb – dodavatelský outsourcing.
- komplexních služeb na zavedení systému EnMS
vymezených zpravidla střednědobým časovým horizontem měsíců – např. postupná implementace systému či jeho vybraných částí (systémy monitoringu a diagnostiky dat, správa řízení dokumentace, interní audity managementu, atd.) dle schváleného modelu včetně kompletní přípravy týmu (široká škála výcvikových postupů a školení zaměřených na jednotlivé podsystémy). Formy služeb – dodavatelský outsourcing, interim management.
- komplexních služeb na provozování systému EnMS
založených na podstatě kontinuální správy a provádění úkonů v rámci systému EnMS či jeho jednotlivých částí (např. podsystém měření a přenosu dat, diagnostiky dat, řízení spotřeby médií, správy dokumentace EnMS v interním systému řízení, atd.). Formy služeb – dodavatelský outsourcing.
|